Vyhledat:

NOVINKY E-MAILEM:

Detaily této služby

Pro zasmání

Co řekne blondýnka, když jí požádáte, aby vyhláskovala své jméno? "S-V-É J-M-É-N-O"




Podzimní projížďka k hotelu Petr Bezruč

Napsáno: 20.10.2001

Je neděle 14.října roku 2001 a já vytahuji opět kolo z balkónu. "Takové pěkné počasí už dlouho nebylo," říkám si, "a asi již tento rok nebude." Ručičky na hodinách ukazují 5 minut po půl dvanácté a já se loučím s taťkou a odjíždím.

Původně jsem měl připravenou mnohem kratší trasu, protože jsem chtěl stihnout celé dostihy z Pardubic. Jako každý rok se na ně těším, zejména na hlavní dostih, na Velkou Pardubickou. Nasměroval jsem si to na Staré město a z něj dál do Pržna. Zde jsem se rozhodl odbočit doleva na Janovice. U janovického kostela jsem si udělal první pauzu. Podíval jsem se na mapu, na hřbitov a také na kostel. Potom jsem se chtěl z Janovic dostat do Raškovic, ale nenašel jsem tu správnou cestu. Bylo zde tolik odboček a to mě zmátlo. Nakonec jsem dorazil na cestu mezi Pražmem a Krásnou. Docela mě to překvapilo. Měl jsem chuť se podívat na Visalaje, ale nakonec jsem zvolil variantu prozkoumání Malenovic Jako pokaždé jsem zastavil na zastávce KRÁSNÁ - U MOHYLY. Ano, to je moje památné místo a asi již popáté jsem zde seděl, odpočíval a také plnil žaludek vánočkou s čajem. Pokaždé, když kolem jedu, se zde aspoň na pět minut zastavím. Zde jsem také v srpnu poprvé odpočíval a zjistil, že mám píchlé zadní kolo. Od této doby se zde pokaždé zastavuji. Je zde pěkný výhled na hřeben jednoho kopce a poblíž stojí dům se zahradou. Pokaždé, když sedím na lavičce, slyším z té zahrádky kdákání slepic a někdy i zpěv papouška. Samotná zastávka není na pohled nijak pěkná a také ničím výjimečná. Byla postavena za vlády komunistů, tedy je z šedého betonu. Ale co, je to moje místo, kde se vždy zastavím, když pojedu kolem.

Pak jsem pokračoval do kopce na Lubno, kde jsem odbočil na Malenovice. Tento úsek jsem už také jednou o prázdninách jel a je zde takový nepříjemný kopec na Borovou. I když v porovnání s Prašivou je nic moc, ale za to jsou odtud pěkné výhledy. Je vidět celé letiště ve Frýdlantě a také Ondřejník. Jo, a nad hlavou mi pořád lítala letadla a také jeden "rogalista". Po chvilce jsem odbočil ke kostelu. Na hřbitově bylo několik babek, které se staraly o hroby. Po prohlídce jsem to vzal z kopce do Malenovic. Na náměstíčku jsem zatoužil podívat se blíže k Lysé hoře a také na hotel Petr Bezruč. To mě totiž lákalo již při první projížďce Malenovicemi. A tak jsem jel k asi 3 km vzdálenému hotelu. Velmi mě překvapily po cestě masy lidí a aut. Nikdy jsem zde předtím nebyl. Asi spoustě lidí se nechtělo sedět doma. Podle turistických ukazatelů jsem nakonec dojel k hotelu Petr Bezruč. Na pohled nijak pěkná stavba. Nazval bych ho "hezčí panelák". Kolem proudily davy lidí, což mne zaskočilo. Parkoviště přeplněné, lavičky obsazené, obchodní stánky obležené, atd. Myslel jsem, že se odsuď dostanu na Ivančenu, ale dobrou cestu pro mé kolo jsem nenašel. Snad někdy jindy se tam podívám, ale asi až příští rok. Potom jsem ještě projížděl různé vedlejší cesty a viděl velmi pěkná místa. Také zde bylo plno potůčku atd. Již byly dvě hodiny odpoledne a já jsem chtěl stihnout Velkou Pardubickou, tak jsem to rozjel dolů, do Frýdlantu. Zatáčky jsem doslova řezal, ale hodně mě štvaly díry na cestách. Pořád jsem nadával, že si zničím kolo. Teď jsem ale totiž nejel po hlavní cestě, jako minule, kolem které je plno obrovských vil, ale po cyklostezce. Z ní jsem také potom odbočil se mrknout na letiště. Zde jsem zase narazil na davy lidí a hned jsem viděl přistávat jednou letadlo a odlétat tři letadla, ani jsem nemusel čekat. No, a potom jsem už doslova jel jako šílený domů.

Hotel Petr Bezruč
Sportovní výživa a posilovací stroje Ronnie.cz