• Znalostní testy
• Milionář
• Zábava
• Zajímavosti
• Hory

430 km na kole za 3 dny

Napsáno: 24.06.2002

Se spolužákem Pavlem jsme se rozhodli, že někam zajedeme na kole na delší dobu. Výlet jsme pečlivě plánovali dopředu. Zkazit náš záměr mohlo počasí nebo nějaký velký defekt na kole. Spolu na kole jsme už sem tam jeli, ale vždy jen několik desítek kilometrů. Nyní to mělo ale být několik stovek kilometrů.

Pavel, který už několik větších výletů podnikl, měl nejen zkušenosti, ale také potřebné vybavení. Půjčil mi dvě brašny na věci, které jsem namontoval dozadu na nosič. Také jsme naplánovali, kdo co vezme a co koupíme.

Naše cesta začíná v pátek 21. 6. 2002 v 5:30 u naší školy a končí v neděli v 19:15 na tom samém místě. Já jsem ujel 427, 1 km (Pavel o něco více, protože je z Bruzovic a měl tedy delší cestu). Průměrně to vychází na 142,4 km na den. Doba jízdy byla asi 22 hodin a 38 minut. Průměrná rychlost 18,9 km/hodinu.

Výtah z mého poznámkového sešitu:

PÁTEK

• délka trasy: 156,7 km
• cesta vedla přes: FM, Příbor, Studénka, Bílovec, Hradec nad Moravicí, Krnov, Město Albrechtice, Jeseník, Lipová Lázně
• řidič kamiónu vyhazuje kelímek od kávy, řidič auta se zbavuje krabičky cigaret a pak z dalšího auta letí vršek od lahváče
• po cestě nás otravuje spousta much, já jsem spolkl nějakou pořádnou, snad masařku
• hodně dlouhý kopec do Skřípova (mezi Bílovcem a Hradcem nad Moravicí), prudký kopec z Heřmanovic a zase dlouhý a strmý kopec na Rejvíz (790 m. n. m.)
• všude nacházíme ochotné lidi, kteří se nám snaží, co nejlépe vysvětlit cestu, v Krnově zase jeden velmi zvědavý chlapík, který se vyptává, kam jedeme a kolik to stojí, atd.
• kola jsou opravdu těžká, náklad váží kila, vezeme s sebou spoustu pití
• v Krnově Pavel potkává babičku jedoucí na elektrickém vozíčku a jedna paní se ji ptá: "Jdete na procházku, že?"
• vidíme spoustu zdechlin na cestě - zajíce, ptáky, kočku, psa, veverku, myši, atd.
• počasí je úžasné - ani horko, ani zima
• po cestě kupujeme hlavně pití i nanuky, v Albrechticích rohlíky a salám
• Pavel má trochu smůlu, v Krnově při focení mu padá kolo, pak se v kempu opařuje čajem a v Albrechticích mi nechtěně polil kolo minerálkou, dobytek jeden:-)
• kemp v Lipová Lázně nás stojí 150 Kč, je celkem slušně zařízen - spousta volného místa, na louce stavíme stan
• Pavel vaří čaj a polévku
• sotva vlezeme do stanu, nastává pořádná bouřka, nemůžu usnout, stan je malý, vzduch je pořádně hustý a ještě bubnují kapky deště

SOBOTA

• délka trasy: 143,3 km
• cesta vedla přes: Lipová Lázně, Ramzovské sedlo (759 m. n. m), Hanušovice, Ruda nad Moravou, Zábřeh, Úsov, Litovel, Olomouc, Šternberk
• ráno mne vzbudila kukačka, která kukala nonstop od 5 až do našeho odjezdu, tak otravnou kukačku jsem ještě nezažil
• po snídani balíme věci a vyjíždíme na nejtěžší dnešní kopec - Ramzovské sedlo, zde je nejvýš položená železnice a odtud také vede lanovka na Šerák (1351 m. n. m), kde jsme minulý rok byli se třídou na výletě
• projíždíme nádherným údolím do Branné - tady jsme byli ubytováni při minulém školním výletě, na náměstí jíme
• v Hanušovicích Pavla zaujala Vzorková prodejna (vyrábí se zde pivo)
• za den potkáváme 3 svatby, např. ženich a nevěsta jedou v kočáře, který táhnou koně (občas upustili) a za nimi jede snad 30 aut, celý tento průvod předjíždíme v kopci
• Slunce pekelně pálí a my jedeme hlavně po dlouhých rovných cestách rychlostí 25-30 km/hod v průměru
• zastavujeme v Olomouci na Horním náměstí, díváme se na Orloj (v 16:00), teda nic moc a je tu nějaká benefice a spousta lidí, začínám cítit únavu a bolest v nohou
• jedeme po silně frekventované cestě na Šternberk, to se mi vůbec nelíbí, a proto pokračujeme po vedlejších cestách
• je zde mnoho ulomených větví a zničených stromů - byla bouřka
• obrovské třešňové aleje
• málem jsme byli svědky bouračky, jeden chlap odbočoval z hlavní na vedlejší doleva a bral moc ostře zatáčku, skoro sejmul auto přijíždějící po vedlejší cestě, naštěstí stačili zabrzdit
• ve Šternberku hledáme kemp a nacházíme (stojí nás 90 Kč) a je v něm upovídaný správce, zjišťuji z něho výsledky dnešních čtvrtfinálových (MS fotbal) utkání
• protože mám na tachometru jen 295,8 km a to se mi nelíbí, tak jedu v noci to zarovnat na 300 km, navštěvuji rybníky, hospodu, tábor, kapličku, v kempu mezitím Pavel vařil večeři
• večer je dlouhý, nebe je jasné, je úplněk
• v noci fouká vítr a plachta nepříjemně šustí

NEDĚLE

• délka trasy: 127,1 km
• cesta vedla přes: Šternberk, Moravská Beroun, Budišov nad Budišovkou, Vítkov, Odry, Suchdol nad Odrou, Nový Jičín, Příbor, FM
• o půl páté mne budí dobytek kohout
• ve Šternberku jdu do kostela, je pěkně velký, poté nakupujeme zásoby
• nejvíce potu vydávám na ECCE HOMO - trať, kde se jezdí závody do vrchu, je to kopec jak sviňa, který nemá konce
• cesta je zpočátku hodně obtížná - samý kopec, hrůza, místy jsem na pokraji vyčerpání, ale jedu
• hledáme hospodu, nacházíme tu pravou (má venku stoly - můžeme hlídat kola) v Jakubčovicích - dáváme si polévku a pijeme minerálku, Pavel se ještě dál cpe, nějaký kolemjdoucí děda říká: "Tak přeci jen bude bouřka." Na nebi vidíme černé mraky a Slunce za nimi pomalu mizí, nastává souboj s počasím, jedeme co nejrychleji až do Kunína (u NJ), kde pro silný vítr se schováváme na zastávce. Za 3 minuty začíná bouřka jak prase, která je doplňována velkými kroupami.
• do FM dojíždíme v pořádku

Viděli jsme desítky měst a vesnic, zažili spoustu extrémů (zima-teplo, sucho-voda, vyčerpání-svěžest, ...). Cesta to byla dlouhá, zajímavá a neopakovatelná. Kola vážila opravdu hodně, Pavlovo o dost více, protože ten vezl snad všechno, na co se dá vzpomenout. Taky jedl aspoň třikrát více než já.

"Nejlepší pohled na svět je ze sedla kola, a ne ze hřbetu koně:-)"