Vyhledat:

NOVINKY E-MAILEM:

Detaily této služby

Pro zasmání

Víš proč blondýnka nosí na přechod seno? Jde krmit zebru.




Dva nejvyšší vrcholy Beskyd za jeden den

Napsáno: 13.07.2002

Na pátek 12.7.2002 jsme spolu se spolužákem (MK) naplánovali, že vyrazíme na nějaký kopec. Protože jsme už byli spolu 8.5.2002 na Lysé hoře, tak jsme si vybrali nyní za cíl druhý nejvyšší vrchol Beskyd. Tím je Smrk, který měří 1276 metrů.

Vyjeli jsme z frýdeckého nádraží vlakem do Frýdlantu. Zde jsme přestoupili na spoj do Ostravice. Protože se koleje dopoledne opravovaly, tak byly přistaveny 2 autobusy místo vlaku. Trochu nás překvapilo vysoké jízdné, které nás oba přišlo (tam i zpět) na 76 Kč. Do Ostravice jelo dost lidí, a proto jsme si v autobuse nesedli, ale to nám vůbec nevadilo. Vystoupili jsme na konečné. Zde se nám naskytl pohled na vrchol Smrku, který byl zahalen mraky. Trochu jsem si zanadával, protože jsem měl s sebou dalekohled a dosavadní viditelnost byla mizerná. U rozcestníku jsme zjistili, že na Smrk to je jen 8 km. Já jsem již na Smrku několikrát byl, ale z Ostravice jsem tam ještě nikdy nešel, tak jsem se těšil na konečně neznámou cestu. Musím říci, že celkem utekla. Obavy ze špatných výhledů se nenaplnily, dalekohled skvěle posloužil. Po cestě jsme udělali 2 zastávky na jídlo, pití a taky na, však víš:-) Před samotným vrcholem jsou dva památníky - Johna Lennona a Jana Palacha. Na vrchol asi 10 minut po nás došli dva milenci, a protože jsme je nechtěli rušit, tak jsme se vrátili zpět na sedlo Smrku. Odtud jsme to vzali k přehradě Šance (6,5 km). Výhledy byly nádherné, počasí taky, teplo ani zima nebyla.

Abych nezapomněl, na Smrku jsem dostal skvělý (podle Martina ten nejblbější) nápad, zdolat ještě Lysou horu. Martinovi se to moc nelíbilo, celou cestu jsem ho přemlouval a nakonec došlo na los. Ten jsem vyhrál, a tak se šlo na Lysou od přehrady Šance. Podle ukazatele to je 7 km. Cesta byla dost drsná, pořád do kopce. Taky nás vystrašili dva dědci, kteří šli z Lysé a říkali, že hospoda už bude zavřená, než tam dojdeme. Zásoby Martinovi docházely, mně ne. Já měl ještě litr pití, sušenky, rohlíky a kromě toho, já málo jím. Nakonec jsme to zvládli. Na vrcholu bylo dost lidí a hospoda byla pořád otevřená! Já si dal zelnou polévku za 25 Kč s jedním krajícem chleba za 2 Kč. Výčet toho, co Martin koupil, by stačil na jeden odstavec, tak raději nic neuvádím. Výhled byl slabý, žádná Malá Fatra, či Tatry, jen několik blízkých kopců.

Asi o půl páté jsme zamířili do Ostravice po červené (8,5 km). Z kopce se jde někdy mnohem hůř, než do něj. Martinovi dodělaly boty, ale ne úplně, takže bos jít nemusel. Přes Lukšinec, Butořanku jsme se dostali až do Ostravice, kde jsme za půl hodiny odjeli vlakem do Frýdku.

Celkem jsme ušli 30 km a určitě to stálo za to. Příště možná dáme 3 nejvyšší vrcholy za den - Kněhyně, Smrk a Lysá hora. Nyní se chystám zdolat opět Lysou na kole, ale po jiné cestě. Zatím jich znám osm.

Lysá hora
„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“ Jan Werich