Dlouhé vtipy

U cesty v lese takhle stojí zajíc. Když jde okolo vlk, tak na něj drze houkne: "Hele, vlku, nakul deset korun." "Ty zajíci jeden, že tě sežeru," rozčiluje se vlk. "Tak si to pojď rozdat do křoví," vyzve ho zajíc. Za chvíli vyběhne z křoví vlk celej pomlácenej. Rychle si opráší kožich a utíká pryč, jak nejrychleji dovede. Za chvíli jde kolem liška a zajíc zase u cesty: "Hele, liško, naval 10 korun." "Ty jeden drzej zajíci, že tě sežeru." "Pojď si to rozdat do křoví," kasá se zase zajíc. "Jó, to znám. Skládáte se s mědvědem na pivo."

Turista jede vzadu v taxíku a chce se zeptat taxikáře na nějaké tipy, kam ve městě zajít. Nakloní se a poklepe řidiče na rameno. Ten hrozivě vykřikne, strhne volant, odrazí se od autobusu na chodník a zastaví těsně před obrovskou prosklenou výlohou. Turista, hodně vystrašený, se začne okamžitě omlouvat: "Pardon, pardon, netušil jsem, že jedno malé poklepání vás může takhle vyděsit..." Taxikář se na něj otočí a zařve: "NIKDY! Už nikdy mi to nedělejte!!" Pak se rozdýchá a povídá: "Není to úplně vaše vina. Víte, jsem dnes první den v nové práci a před tím jsem léta jezdil s pohřebákem."

Srazí se motorkář na silnici s ptáčkem. Chudinka ptáček spadne na zem, cuká sebou, ale ještě není mrtvý. Motorkáři se ho zželí a opatrně ho odveze domů. Tam ho položí do klece, rozdrolí mu chleba, do misky naleje vodu a čeká, jestli se uzdraví. Ptáček se za několik dnů skutečně probere, rozhlídne se kolem sebe a vidí mříže, chleba a vodu. V tom mu všechno dojde, a říká: "Ty vole, já ho zabil!"

Prochází se hladový bezdomovec a najednou spatří na zemi talíř s polévkou. Nevěří vlastním očím, rozběhne se a začne ji hltat. Ještě je pěkně teploučká. Když už ji dojídá, spatří na dně talíře pavouka. Natáhne se mu a celou tu polívku vyzvrací zpátky do talíře. Kdosi mu poklepe na rameno a ptá se: "Taky si viděl na dně toho pavouka?"

Asi tak devadesátiletá bába zuřivě promíchává obsah žumpy tyčí s kbelíkem na konci... Smrad se kolem line... Jde kolem mladík a ptá se: "Babi, co to děláte!?" Ta na to: "Ale, spadla mi tam zástěra!" On na to: "Ale babi, stejně už ji nevezmete na sebe!" A ona: "No, o ni mi nejde, ale já v ní měla krajíc chleba!"

Přijde stará paní k doktorovi a říká: "Pane doktore, mám velký problém. Trápí mne větry, ale co je horší, nejsou slyšet a nemají žádný zápach. Třeba teď, co jsem tady, jsem si prdla už nejmíň desetkrát. Poraďte, co mám dělat?" Doktor jí napíše recept: "Berte tyhle pilulky třikrát denně a přijďte za týden na kontrolu." Babka dorazí o týden později a vypadá naštvaně: "Pane doktore, nejenže prdím stejně jako před týdnem, ale navíc po těch pilulkách to teď úplně hrozně smrdí! Co mi k tomu řeknete?" "Uklidněte se, paní. Teď, když jsme vám srovnali čich, napíšu vám ještě něco na sluch."

Jeden opilec se takhle potácel po hlavní ulici v menším městečku. Nějak se mu podařilo vydrápat se po schodech kostela. Uvnitř se motal a narážel do lavic, až se mu podařilo trefit se do boční chodbičky a zapadl do zpovědnice. Kněz, který opilcovou utrapenou cestu pozoroval, usoudil, že tomu muži je potřeba pomoci a proto vlezl do své strany zpovědnice. Ale jeho pozornosti se doneslo jen dlouhé, hluboké ticho. Nakonec se tedy zeptal: "Synu, mohu ti nějak pomoci?" "Hyk... nevím, je na tvé straně nějaký hajzlpapir?"

Přijde babička k doktorovi a ten jí říká: "Babi, máte slabé srdíčko, musíte si odpočinout a nesmíte chodit po schodech, abyste si neublížila." Po nějakém čase: "No vidíte, babičko, hned vypadáte lépe, i srdíčko je už v pořádku, po těch schodech už pomaličku můžete chodit." "Jééé, pane doktore, vy jste zlatý, ani nevíte, jakou radost jste mi udělal, že už nemusím lézt po tom zábradlí!"

Zasněženou Arktidou putují dva polární cestovatelé. Najednou v dálce uvidí ledního medvěda. Jakmile je medvěd uvidí, hned se k nim rozběhne. Jeden z cestovatelů rychle ze sebe shodí batoh, kožich, vytáhne tenisky a začne si je zuřivě obouvat. Ten druhý mu říká: "Na co ti jsou tenisky? Vždyť i tak v nich nemůžeš utíkat rychleji než on!" Ten první mu odpoví: "Netřeba. Mně stačí, když budu utíkat rychleji než ty!"

Vsadí se Rus, Američan a Moravák, kdo má tvrdší kořalku. Rus vytáhne vodku, lokne si, postaví před něj židli a zeptají se ho: "Kolik těch židlí vidíš?" Rus si škytne a řekne: "Dvě." Američan si přihne z flašky whisky, koukne na židli a řekne: "Vidím tři židle." Moravák si zavdá z flašky slivovice, kouká a nic neříká. Ostatní se zeptají: "Kolik vidíš židlí?" Chvilku dumá a optá se: "A v které řadě?"

Na pasece leží medvěd alkoholik a lije do sebe jedno pivo za druhým. Okolo jede zajíček ve Favoritu, zastaví u něj a medvěd se ptá: "Ty, kde jsi vzal na tak drahé auto?" Zajíček: "To víš, kdo nechlastá a šetří..." Zajíček odjede a další týden se situace opakuje. Medvěd na pasece pije pivo a zastaví u něj zajíček ve svém novém AUDI. Medvěd: No, to není možný, kde ty na ty fára bereš? Zajíček: "To víš, kdo nechlastá a šetří..." Třetí týden leží na pasece vedle své AUDI zajíček. Najednou se zvedne vichr, přistává u něj helikoptéra a vystoupí z ní medvěd. Zajíček zírá: "No ne, kde ty si vzal na tu helikoptéru?" Medvěd odvětí: " To víš, vrátil jsem láhve!"

Jedou policajti na zájezd patrovým autobusem. Příslušníci dole se vesele baví, když tu si všimnou, že nahoře je nějak podezřelé ticho. Jeden z nich se tam tedy jde podívat, a vidí, že nahože všichni sedí jak přikovaný, drží se sedadel a vyděšeně zírají před sebe. "Co se děje?" ptá se překvapeně. "Vám dole je hej, vy tam máte řidiče!" zní odpověď.

Policista má po službě a tak se rozhodne, ze půjde na ryby. Neboť je to v lednu, tak vezme prut, sekyru a vyrazí. Přijde a začne vysekávat díru v ledu. Přijde k němu chlap a povídá: "Člověče, co tu děláte?" Policista se rozčílí a povídá: "To je moje věc a vůbec jakým právem se mě ptáte?" "Právem správce stadionu."

Pepa utrpí na stavbě těžkou nehodu, při které přijde o obě uši. Když se má vrátit z nemocnice, mistr všechny svolá a upozorňuje zejména Honzu, bývalého to policajta, ale i ostatní, aby byli na Pepu hodní, že to těžce nese, aby mu to nepřipomínali. Pepa je první den zas v práci, dělají s Honzou a ten neví, na co by zavedl řeč, aby kolegovi zvednul náladu. Tak povídá: "Koukam, že se ti zlepšil zrak, co?" "Jo? Proč myslíš?" "No, že už nenosíš brejle."

To se takhle jednou Svatý Petr rozhodne zjistit, jak jsou na tom vysokoškolští studenti při přípravě na zkoušky. Povolá tedy nějakého anděla, ať zjistí, co se dole děje. Je jeden měsíc před zkouškama a anděl hlásí: "Medici se učí a ekonomové a právníci chlastají." Týden před zkouškama: "Medici si už opakujou, všechno umí, ekonomové začínají číst skripta a právnící chlastají." Večer před zkouškama: "Medici jsou už naučení, umí to pozpátku, ekonomové dočetli taktak samuelsna a právníci se modlí." Svatý Petr povídá: "Modlí říkáš? No tak to jim pomůžeme."

Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle. "Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?" "Jak jsi to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu..." povídá děda. "Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"

Přijede pohřební auto na sídliště, vyleze řidič, vytáhne dvě rakve, sedne si na ně a začne svačit. Z okna vykoukne ženská a volá: "Jak si to představujete takhle tady svačit na rakvi uprostřed sídliště?" Chlap se pomalu zvedne a povídá: "Prosím Vás, nevíte, kde tady bydlí Kučerovi?" "Já jsem Kučerová! Co chcete?" odpoví paní. "Já jen, že Vám vezu děti ze školního výletu!"

V nebi se baví Američan, Němec a Rus o tom, jak kdo z nich zemřel. Němec vypráví: "Dostal jsem k narozeninám nové porsche, tak to rozpálím po dálnici a tu zatáčku jsem už nevybral..." Američan říká: "Já jsem dostal k narozeninám novou nadzvukovou stíhačku, letím ji vyzkoušet a jak letím tak rychle, tak jsem přehlédl tu skálu a naboural do ní..." A pak Rus povídá, jak skončil jeho život: "Brácha dostal k narozeninám kolo Ukrajina a já umřel hlady."

Jeden člověk z paneláku potká svého souseda, který bydlí o patro níž přímo pod ním a má tedy úplně stejný byt a říká: "Jé, Tondo, ty jsi tapetoval, že jó? No, to já budu muset taky. A kolik jsi koupil těch tapetových rolí?" Tonda odpovídá: "Koupil jsem jich 15." "Díky!" odpoví a jde koupit tapety, vytapetuje a pak zase potká souseda Tondu a říká: "Hele, Tondo, mně 8 rolí zbylo!" Tonda říká: "No vidíš! To mně taky."

Na papežské konferenci se sejdou všichni kardinálové s papežem, který si vzal slovo: "Vážení kardinálové. Zkontaktovala mě firma Coca-Cola a nabídla naší církvi veliký sponzorský dar, pokud změníme slova "chléb náš vezdejší" na "Coca-Cola naše vezdejší". Tedy se vás ptám, kdy nám končí smlouva s pekárnami???"

Šéf jedné banky přijal nového pracovníka pro práci za přepážkou. Jelikož má poněkud pochybnosti, rozhodne se ho vyzkoušet. Přetáhne si přes hlavu punčochu, vezme si synovu pistolku na vodu a jde nového pokladníka přepadnout. Namíří na něj pistoli - on podlehne tíze okamžiku a vydá celou hotovost. Od té doby nikdo ředitele banky neviděl.

Partyzáni se schovají před fašisty v jeskyni. Fašisti se zastaví před jeskyní a rozmýšlejí, kde jsou partyzáni. Tak jak si povídají, partyzáni jim dělají ozvěnu: Fašista: "Kam se schovali?" Ozvěna: "Kam se schovali?" Fašista: "Asi jsou v lese." Ozvěna: "Asi jsou v lese." Fašista: "A co kdyby jsme hodili granát do téhle jeskyně?" Ozvěna: "Asi jsou v lese."

Jde doktor na každodenní obchůzku, když tu najednou vidí pacienta, jak tahá za sebou zubní kartáček na špagátku. Nechtěl být k pacientovi zlý, a tak se mu říká: "Jak pejsek? Papá?" Blázen mu na to odpoví: "Pane doktor, jste blázen?" Doktor se nešťastně zatváří a odejde znechuceně pryč. Blázen se ohne ke kartáčku, pohladí ho a řekne: "Ale, že jsme ho dostali, viď Fifinko!"

Přijde blondýnka přebarvená na brunetku na salaš a ptá se bači: "Bačo, když spočítám správně, kolik máš ovcí, můžu si jednu vzít?" Bača souhlasí a blondýnka počítá. Dojde k číslu 215. "Je to správně, bačo?" bača přikývne. "A můžu si teď vzít tu ovečku?" "Jistě," řekne bača. Blondýnka tedy popadne zvířátko a odchází. Bača za ní volá: "Hej, blondýnko, počkej, vrať se." Slečna se překvapeně otáčí: "Jak jsi, bačo, poznal, že jsem původně blondýnka?" "To ti povím, až mi vrátíš mého ovčáckého psa."

Soudruh Husák projíždí českou zemí a zastaví se u krásné vily. "To je váš dům?" ptá se hrajícího si chlapečka. "Ano." "A to nádherné auto je také vaše?" "Také," připouští hošík. "A víš ty," na to soudruh Husak, "že já jsem ten, kterému vděčíte za tento blahobyt?" A tu se pionýr rozběhne a volá do domu: "Maminko, maminko, je tady strýc Kurt z Mnichova!"

Setká se Husák s Brežněvem a ten se ho ptá: "Gusto, jak jste na tom s obilím?" "Překročili jsme plán o 8 procent." "Výborně, tak pošlete do Rumunska 50 vagónů. A co brambory?" "Taky překročený plán." "To je dobře, Polákům dáte 100 vagónů. A co houby?" "Joj, letos velká bída," přiznává Husák. "Neboj se, hned zítra Ti pošlu 100 000 kozáků i s rodinami."

Jde Husák do pekla. U vstupní brány na něj čeká čert a ptá se ho: "Tak, soudruhu Husáku, kam chcete jít? Do komunistického pekla nebo do kapitalistického?" A Husák se zeptá: "Jaký je v tom rozdíl?" "No, v tom komunistickým si celý den užíváte, máte tam pití, jídlo, holky, všechno, co si přejete a večer přijdou čerti, vemou kladivo, hřebíkama vás přitlučou na prkno a přejedou Vás parním válcem." "A v tom kapitalistickým?" "No, tam si celej den užíváte, máte tam pití, jídlo, holky, všechno, co si přejete a večer přijdou čerti, vemou kladivo, hřebíkama vás přitlučou na prkno a přejedou Vás parním válcem." Husák se zamyslí, pak říká: "No, ale vždyť je to vlastně to samý. Tak jakej je v tom rozdíl?" A čert na to: "No, Husáku, že jseš to ty, tak ti poradím. Běž do toho komunistickýho. Tam jednou nemaj kladivo, jindy hřebíky, někdy jim nepřivezou prkno, někdy maj rozbitej válec - co jsem tady, ještě tam neválcovali."

To jednou se takhle Brežněv na tiskové konferenci zamyslí a povídá: "Tedy soudruzi novináři, já Vám povím, ty časové zóny, to je celosvětový problém. To jsem vám chtěl nedávno probrat s Indírou ty povstání na východě Indie, zavolám jí, ona byla zrovna ve vaně, no trapas, to vám povím. A nebo jdu z oběda a říkám si: Brnkneš Ronaldovi a urovnáš s ním ty rakety. No, jenže ve Státech bylo zrovna půl pátý ráno a Reagan ještě spal. Byl tak naštvaný, že z toho zase sešlo. Nebo jsem si řekl, že zavolám papežovi do Říma, jak se mu daří po tom atentátu. No, a ono tam bylo hodinu před ním."

Amerika vyslala tři tajné superagenty na špionáž do tehdejšího SSSR. Měli být vyškoleni tak, že budou k nerozeznání od místního obyvatelstva. Po určité době, kdy měli mít své úkoly splněny, nastupují přímo před prezidenta USA. "Tak co hoši, co jste zjistili?" "Nic, nedokázali jsme se vetřít do jejich společnosti. Přitom říkali, že mluvíme jako oni, tancujeme kozáčka jako oni, pijeme vodku jako oni, ale něco se jim stále nezdálo." "Já nevím, hoši, že s váma černejma jsou furt nějaký problémy."

Při jedné přednášce na matfyzu došla najednou křída. Profesor tedy řekl: "Počkejte prosím chvilku, zajdu se vedle zeptat, jestli tam nemají křídu navíc." Profesor tedy odešel jedněmi dveřmi, ale hned vzápětí přišel druhými dveřmi do stejné posluchárny. Vůbec si toho ale nevšiml, že je ve stejné posluchárně a zeptal se: "Nemáte křídu?" Studenti odpověděli: "Nemáme." Tak profesor odešel a prvními dveřmi se zase "vrátil" a studentům řekl: "Vedle taky nemají křídu. Tak to nevím, co budeme dělat...."

Soudružka učitelka se ptá dětí: "Děti, kdo ví, jak se jmenoval nejvýznamnější člověk 20. století?" Nikdo se nehlásí. "No děti, kdo správně odpoví, dostane čokoládu." Přihlásí se Pepíček a říká: "Vladimír Iljič Lenin." "Výborně, pojď si vzít čokoládu!" Pepíček vezme čokoládu a když si sedá do lavice, říká si potichu: "Sorry, Rambo, ale obchod je obchod."

Jde po mostě skupina funkcí a vesele si prozpěvuje. Potká je stará, hnusná, svraštělá derivace a křikne: "Pojďte sem, já vás všechny zderivuju!" Funkce se leknou a rozprchnou se po širokém okolí. Jen jedna jde dále a vesele si prozpěvuje: "Já jsem e na x-tou, já jsem e na x-tou..." Stará svraštělá derivace se zasměje a zderivuje ji podle Y.